Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Augmentovaná realita a její využití
Ibehej, David ; Holoubek, Tomáš (oponent) ; Hůlka, Tomáš (vedoucí práce)
Augmentovaná realita je jednou z nejvíce rozvíjených technologických oblastí. S tím koresponduje to, že o ní slýcháváme čím dál častěji, a právě proto bychom s ní měli do budoucna počítat. Tato práce se pokouší poskytnou stručnou rešerši v okruzích její definice, historie, současného využití, nedostatků a možností v oblasti herních enginů a vývojářských nástrojů. V druhé části pak demonstruje možné využití v průmyslu řešením projekce a interakce mechanické součásti.
Stimulace hmatové zpětné vazby
Lang, Matěj ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Kopečný, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce měla za úkol otestovat návrh taktilního displeje. Nejprve jsou popsány metody tvorby hmatového vjemu a shrnuty základní fyzikální principy. Z nich byla vybrána přímá elektrická stimulace jako vhodný kandidát pro otestování. Za tímto účelem byl sestrojen vysokonapěťový stejnosměrný zdroj a desku s maticí spínaných elektrod. K ovládání celého systému byla použita vývojová deska STM32F4-Discovery připojená k počítači. K řízení zdroje bylo využito Arduino Nano. V práci je popsán jak návrh a zapojení desek, tak i veškerý software, který je k ovládání třeba. Nakonec jsou zmíněny testy provedené na funkčním prototypu a možnosti budoucího vývoje a zlepšení.
Architektura virtuálna
Halinár, Matej ; ArtD, Vít Halada, (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Klauzúra 2.0 Útek z väzenia architektúry Je špecifické zariadenie pre futoroptimistických ľudí, ktorí vychádzajú z filozofie posthumanizmu a transhumanizmu, akejsi verzie ich vlastnej viery v nekonečný život na sieti. Je to viera v možnosti technologickej transformácie ľudstva, ktorá umožní prekonať naše fyzické aj biologické limity. Klauzúra 2.0 je architektúrou pre pionierov – predvoj tejto transformácie – umožňujúci čo možno najdlhší a najúplnejší pobyt vo virtuálnej realite. Touto avantgardou sú mnísi 2.0. Eskapistické osobnosti samotárov digitálneho veku tu hľadajú útočisko a ich vlastnú verziu sveta v kyberpriestore. Vytvárajú si tu víziu raja, a kolonizujú (kyber)priestor bez politických dôsledkov konečnosti fyzického sveta a vyčerpateľnosti prírodných zdrojov. Žijú na hranici bytia, a túžia odhmotniť sa a splynúť so svetom, ktorému rozumejú viac. Bojujú so svojím vlastným mozgom a telom, ktoré sa odtrhnúť od sveta nedajú. Nekonečnosť virtuálneho priestoru má hranice, ktorými sú telo a zmysly. Dlhodobý pobyt v kyberpriestore sa prejavuje stratou zmyslu pre čas a priestor. Tento monastický život v klazúre 2.0 ich dokáže udržovať v kondícii, dodržovaním rituálu, fyzického výkonu chôdze, ktorý musia podstúpiť aby každý deň mohli existovať vo svojej verzii digitálneho kláštora. Týchto verzií je nekonečné množstvo a je možné medzi nimi rituálne prechádzať. Geometria klauzúry ich zároveň izoluje od seba navzájom. Klauzúra je kláštorný koncept, ktorý umožňuje ľudom hermeticky žiť, mimobežne s fyzickým svetom. Bránou do virtuálneho priestoru je „nulová architektúra“ - miestnosť, cela, kocka na pôdoryse 4x4 metre zbavená akejkoľvek vizuálnej architektonickej stránky. Poskytuje iba rovnú podlahu, ako bod odrazu pre nekonečný virtuálny svet a štyri steny a strop s odpovedajúcou hrúbkou pre dostatočné oddelenie od sveta vonkajšieho. Za touto „nulovou architektúrou“ sa otvára svet nekonečné slobody. Zdá sa, že nie skrz „architektonickú inováciu a politickú subverziu“ bude uskutočnený sen moderného architekta o architektúre ako stroji pre oslobodenie človeka, ale skrze opustenie fyzickej architektúry ako takej. Za proscéniom „nulovej architektúry“ sa otvára priestor, kde nová architektúra už nebude o „luxuse a dobrom bydle, nebude to architektúra separácie a uväznenia ale bude to konečne architektúra slobody.
Augmentovaná realita a její využití
Ibehej, David ; Holoubek, Tomáš (oponent) ; Hůlka, Tomáš (vedoucí práce)
Augmentovaná realita je jednou z nejvíce rozvíjených technologických oblastí. S tím koresponduje to, že o ní slýcháváme čím dál častěji, a právě proto bychom s ní měli do budoucna počítat. Tato práce se pokouší poskytnou stručnou rešerši v okruzích její definice, historie, současného využití, nedostatků a možností v oblasti herních enginů a vývojářských nástrojů. V druhé části pak demonstruje možné využití v průmyslu řešením projekce a interakce mechanické součásti.
Vizualizace prostorových dat v prostředí augmentované reality
Kryshenyk, Pavlo ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Sedláček, David (oponent)
Vizualizace prostorových dat v prostředí augmentované reality Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkami vizualizace prostorových dat prostřednictvím technologie augmentované reality. Hlavním cílem práce byla tvorba vizualizačních pravidel a funkcí, využívajících navržené hodnoty zobrazovacích parametrů. Metodika byla založena na tvorbě AR datové vrstvy bankomatů, na kterou byly aplikovány vytvořené funkce pro výběr objektů, filtrování indexovaných dat a pro transformaci mapových znaků. Metodika dále navrhuje grafické řešení mapových znaků pro AR prostředí. Testování vytvořené vrstvy a systému vizualizačních pravidel proběhlo v testovacích stanovištích na území třech městských částí Prahy. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky vizualizace z jednotlivých lokalit. Výsledkem práce je navržený metodický postup pro zvýšení kvality vizualizace virtuálních prvků v AR s důrazem na vjem perspektivy, hloubky a zmenšení překrytí virtuálních prvků. Klíčová slova: augmentovaná realita, Layar, vizualizace, POI, mobilní aplikace, webová kartografie, rozšířená realita, SAR.
Stimulace hmatové zpětné vazby
Lang, Matěj ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Kopečný, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce měla za úkol otestovat návrh taktilního displeje. Nejprve jsou popsány metody tvorby hmatového vjemu a shrnuty základní fyzikální principy. Z nich byla vybrána přímá elektrická stimulace jako vhodný kandidát pro otestování. Za tímto účelem byl sestrojen vysokonapěťový stejnosměrný zdroj a desku s maticí spínaných elektrod. K ovládání celého systému byla použita vývojová deska STM32F4-Discovery připojená k počítači. K řízení zdroje bylo využito Arduino Nano. V práci je popsán jak návrh a zapojení desek, tak i veškerý software, který je k ovládání třeba. Nakonec jsou zmíněny testy provedené na funkčním prototypu a možnosti budoucího vývoje a zlepšení.
Architektura virtuálna
Halinár, Matej ; ArtD, Vít Halada, (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Klauzúra 2.0 Útek z väzenia architektúry Je špecifické zariadenie pre futoroptimistických ľudí, ktorí vychádzajú z filozofie posthumanizmu a transhumanizmu, akejsi verzie ich vlastnej viery v nekonečný život na sieti. Je to viera v možnosti technologickej transformácie ľudstva, ktorá umožní prekonať naše fyzické aj biologické limity. Klauzúra 2.0 je architektúrou pre pionierov – predvoj tejto transformácie – umožňujúci čo možno najdlhší a najúplnejší pobyt vo virtuálnej realite. Touto avantgardou sú mnísi 2.0. Eskapistické osobnosti samotárov digitálneho veku tu hľadajú útočisko a ich vlastnú verziu sveta v kyberpriestore. Vytvárajú si tu víziu raja, a kolonizujú (kyber)priestor bez politických dôsledkov konečnosti fyzického sveta a vyčerpateľnosti prírodných zdrojov. Žijú na hranici bytia, a túžia odhmotniť sa a splynúť so svetom, ktorému rozumejú viac. Bojujú so svojím vlastným mozgom a telom, ktoré sa odtrhnúť od sveta nedajú. Nekonečnosť virtuálneho priestoru má hranice, ktorými sú telo a zmysly. Dlhodobý pobyt v kyberpriestore sa prejavuje stratou zmyslu pre čas a priestor. Tento monastický život v klazúre 2.0 ich dokáže udržovať v kondícii, dodržovaním rituálu, fyzického výkonu chôdze, ktorý musia podstúpiť aby každý deň mohli existovať vo svojej verzii digitálneho kláštora. Týchto verzií je nekonečné množstvo a je možné medzi nimi rituálne prechádzať. Geometria klauzúry ich zároveň izoluje od seba navzájom. Klauzúra je kláštorný koncept, ktorý umožňuje ľudom hermeticky žiť, mimobežne s fyzickým svetom. Bránou do virtuálneho priestoru je „nulová architektúra“ - miestnosť, cela, kocka na pôdoryse 4x4 metre zbavená akejkoľvek vizuálnej architektonickej stránky. Poskytuje iba rovnú podlahu, ako bod odrazu pre nekonečný virtuálny svet a štyri steny a strop s odpovedajúcou hrúbkou pre dostatočné oddelenie od sveta vonkajšieho. Za touto „nulovou architektúrou“ sa otvára svet nekonečné slobody. Zdá sa, že nie skrz „architektonickú inováciu a politickú subverziu“ bude uskutočnený sen moderného architekta o architektúre ako stroji pre oslobodenie človeka, ale skrze opustenie fyzickej architektúry ako takej. Za proscéniom „nulovej architektúry“ sa otvára priestor, kde nová architektúra už nebude o „luxuse a dobrom bydle, nebude to architektúra separácie a uväznenia ale bude to konečne architektúra slobody.
Negativní aspekty nasazování ICT
Weinsteinová, Adéla ; Basl, Josef (vedoucí práce) ; Fortinová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním negativních aspektů objevujících se při používání vybraných oblastí informačních a komunikačních technologií. Hlavní pozornost je věnována virtuální realitě, konkrétně 3D projekci, v rámci které se zaměřuji na stanovení rozhodnutí, zda její používání generuje negativní dopady na fyzický a psychický stav uživatele, o jaké dopady se přesně jedná a co je jejich pravděpodobnou příčinou. První část práce je věnována vysvětlení pojmu a historii vzniku ICT, osvětlení principu multidimenzionality a jednotlivých obsahových dimenzí. Následuje určení, které oblasti ICT se v současné době potýkají při jejich používání s negativními efekty. Zjištěný výčet těchto oblastí je zúžen na šest konkrétních technologií, s nimiž má možnost se setkat běžný koncový uživatel. Tyto konkrétní technologie byly podrobeny zkoumání formou dotazníkového šetření, které mělo za výsledek stanovení jedné, mezi uživateli nejvíce používané, technologie, tj. virtuální reality, na níž byl následně proveden experiment vyvozující nežádoucí účinky způsobované jejím využívání. U ostatních pěti vybraných technologií jsou diskutována nejpodstatnější negativa, s nimiž se v současnosti potýkají. Hlavním přínosem práce je určení nežádoucích efektů při ponořování se do virtuální reality sledováním 3D projekce založené na různých typech technologií, tj. 3D projekce za použití anaglyfu, pasivní 3D projekce a aktivní 3D projekce, a porovnání, zda je výskyt negativních účinků závislý na použitém typu technologie. Součástí je i zjištění, do jaké míry je možné být touto virtuální realitou pohlcen.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.